Lidé dnes tráví v uzavřených budovách až 90 % svého času. Paradoxně jsou budovy čím dál těsnější v důsledku zateplení. Tím se zhoršuje kvalita vnitřního vzduchu. Pokud kvalita ovzduší není dlouhodobě řešena, může se u vás projevit únava, bolesti hlavy, snížená koncentrace nebo zhoršení alergií.
Pokud uvažujete o klimatizaci, pravděpodobně řešíte hlavně tepelnou pohodu, aby vám v létě nebylo horko a v zimě dusno. Klimatizace však většinou vzduch pouze chladí nebo ohřívá, nikoli zlepšuje jeho kvalitu. O to, zda doma nebo v kanceláři dýcháte čerstvý a zdravý vzduch, se stará především správně navržená ventilace.
Jak zajistit kvalitní vzduch a úsporu energie současně?
V praxi dnes existují tři základní přístupy k větrání:
- CAV (Constant Air Volume) znamená konstantní objem vzduchu. Ventilace běží pořád stejně, bez ohledu na to, jestli je místnost plná lidí, nebo zcela prázdná. Tento systém se v současné době používá hlavně v prostorech s nepřetržitou a neměnnou zátěží.
- VAV (Variable Air Volume) pracuje na principu variabilního průtoku vzduchu v několika přednastavených stupních. Intenzita větrání se mění buď podle časového programu (např. útlum v noci, standart přes den), nebo manuálním zásahem uživatele. V případě potřeby lze použít funkci „boost“, která krátkodobě zvýší výkon na maximum (např. při obsazenosti koupelny). Je to ideální a cenově dostupné řešení pro rodinné domy.
- DCV (Demand Controlled Ventilation) je nejpokročilejší řešení. Výkon ventilace upravuje plynule podle aktuální potřeby. Podle dat z čidel (např. CO2, vlhkost) systém pozvolna zvýší výkon v dané oblasti. Ostatní nevytížené části objektu se větrají na nižší intenzitu. Výsledkem je stále čerstvý vzduch, žádný průvan a maximální energetická úspora. Vhodné především pro větší objekty jako jsou například kancelářské budovy.
Senzory jako oči systému a centrální řízení budovy
Aby chytrá ventilace fungovala správně, potřebuje spolehlivá data. Ta zajišťují senzory sledující tzv. IAQ (Indoor Air Quality),kvalitu vnitřního ovzduší.
Co senzory sledují?
- Oxid uhličitý (CO₂)
Slouží jako nepřímý ukazatel obsazenosti místnosti. Venku je přibližně 420 ppm (jednotka koncentrace). V interiéru by hodnota neměla překročit 1 000 ppm, jinak se objevuje únava, bolesti hlavy a pokles soustředění. - VOC (Volatile Organic Compounds – těkavé organické látky)
Tyto látky vznikají například z nábytku, čisticích prostředků, vaření nebo stavebních materiálů. Senzory je dokážou odhalit dříve, než je člověk sám ucítí. - Vlhkost vzduchu
Ideální rozmezí je 40–60 %. Příliš suchý vzduch podporuje šíření virů, naopak vysoká vlhkost vytváří ideální podmínky pro vznik plísní.
Naměřená data lze přenést do BMS (Building Management Systém), to je systém správy budovy, což je centrální „mozek“, který propojuje ventilaci, vytápění i klimatizaci do jednoho funkčního celku.
Úspory energie, které dávají smysl
Moderní větrání není jen o komfortu, ale také o výrazných úsporách energie. Pokud v zimě větráte okny, vypouštíte drahé teplo přímo ven. Při kombinaci moderní regulace a rekuperace (zařízení, které získává teplo z odpadního vzduchu zpět) lze ušetřit přibližně 20–60 % nákladů na energii.
Například v běžné kanceláři se kvalita vzduchu zhorší už do 20 minut od příchodu lidí. Bez chytré regulace máte dvě možnosti. Buď neustále větrat okny a plýtvat teplem, nebo dýchat vydýchaný vzduch, který může snížit pracovní výkon až o 20 %. Moderní technologie problém řeší automaticky bez zásahu uživatele.
Navrhneme řešení, které vám bude dávat smysl
Větrání není produkt z katalogu, ale systém, který musí odpovídat konkrétnímu prostoru a způsobu jeho využívání. Ke každému zákazníkovi proto přistupujeme individuálně – od úvodní konzultace až po finální realizaci. Naším cílem není prodat nejdražší technologii na trhu, ale navrhnout takové řešení, které pro vás bude technicky nejlepší a ekonomicky nejvýhodnější. Neváhejte nás kontaktovat.
